Součástí pohádky - 1. kapitola

6. july 2013 at 10:28 | Lour |  Má říše fantazie
PŘEDNASTAVENO
Hello!
Konečně jsme se dočkali 1. kapitoly mé povídky s názvem Součástí pohádky. Přiznávám, je to zvláštní název, ale nic jiného mne nenapadlo. :D Jak jsem už zmiňovala v nějakém článku - tato povídka má nádech pohádky, možná proto se jmenuje tak, jak se jmenuje.Teď nejspíš jsem někde na procházce s babičkou. :) tak už konečně k povídce. Snad se vám bude 1. díl líbit! ;)

1. Kapitola - Stěhování

"Wendy, jdeš? Už musíme jet, nebo bude zácpa." Řekla moje mamka. Naposledy jsem se podívala z okna mého pokoje. Ačkoli je to neuvěřitelné, ale ten pohled na šedé paneláky mi bude chybět. Je pravdou, že sem tam se tady objeví zelený strom, ale moc často se to nestává. Otočila jsem se ke své matce a snažila se zakrýt dojetí.
"Jo, jedem.."
Nasedli jsme do auta a mlčky všichni seděli a v duchu se loučili se svým starým domovem, ale naše malá část se těšila do nového. Nemyslím si, že bych o něco přišla, moc kamarádů jsem neměla. Stačilo mi sbalit si knihy a malířský stojan a byla jsem připravená na cestu. Žádné velké loučení.
Máma měla pravdu, už teď ráno bylo hodně aut, ale podle táty to není tak šílené. Když jsme přijeli na příjezdovou cestu k našemu domu, poklesla mi brada. Netušila jsem, že bude tak nádherný. Byl to poměrně malý cihlový dům s bílými francouzskými okny. Všude kolem byla zeleň a velká škála barevných květin. Otevřela jsem dveře a pomalu vystoupila, chtěla jsem se rozběhnout do toho domu, ale řekla jsem si, že nedám hned na sobě znát, jak se mi to líbí. Popadla jsem svůj kufr a táhla ho dovnitř, kde to bylo ještě lepší než venku.

"Líbí se ti? Můžeš si vybrat pokoj." Zeptala se mě mamka.
"Jo, je vážně hezký. Mami? Před tím, než jsme odjeli, řekla jsi mi, že máš pro mne nějaké překvapení."
"Málem jsem zapomněla, běž nahoru do prvního patra a vlez do posledního pokoje na levé straně." povzbudivě se na mě usmála. Teď už jsem to nevydržela a rozběhla jsem se. Vsadím se, že jsem vypadala jako nějaký blázen. Podle máminých příkazů jsem vlezla do toho pokoje a všimla si jediné věci, která tam stála. Bylo to staré černě lakované piano. Když jsem byla menší, hrála jsem na klavír, ale poté jsem přestala z toho důvodu, že děti ve škole se mi smály. Rodiče tedy klavír odvezly a mi zůstali jen vzpomínky. Přiznám se, že mi to chybělo. Vzala jsem si židli a přisedla si k pianu a jemně stlačila jednu z bílých kláves. Ozval se čistý tón, který mě uchvátil. Potichu jsem se zasmála a zkusila tentokrát černou klávesu. Mezitím přišla do pokoje mamka s taťkou a usmívali se na mě.
"Už je jenom tvůj." Řekl táta a mrkl na mě.
"Původně jsme mysleli, že toto bude tvůj pokoj, ale jestli chceš, můžeš si ho klidně vyměnit."
"Ne, to je v pohodě, líbí se mi."
" Dobře, za chvíli by měl dorazit nábytek, takže by jsme se měli připravit na práci. Už jsem nachystala rychlý oběd."
" A to jaký?"
"Dobrá. Objednala jsem nám šunkovou pizzu." Zasmála jsem se.
Poobědvali jsme a mezitím přivezli naše věci, požádala jsem je, aby mi to dali do mého, teď už pokoje. Šla jsem se tam znovu podívat a tentokrát si všimla, že stěny jsou vymalované světle modrou barvou. Zadívala jsem se na piano a uvědomila si, že rodiče by mi ho jen tak nekoupili, ale teď chtějí, ať jejich dcera příjme nový dům, a tak se mi to snaží nějak zpříjemnit. Na stropě jsem uviděla malý otvor, zkusila jsem za něj zatáhnout a zjistila tak, že jsou to schody na půdu. Přemýšlela jsem o tom, že bych je zase zavřela, ale mé zvědavé já vyhrálo. Kráčela jsem tedy schod po schodu, až jsem se ocitla v malé místnůstce, kde byly knihy, hodiny, malý nábytek a spousta jiného harampádí. Strop byl strašně nízký, takže když jsem se narovnala, bouchla jsem se do hlavy. Zaklela jsem. Rozhlídla jsem se po nějakém světle, ale nikde nic nebylo, jen v jedné krabici něco svítilo. Nebylo to jasné světlo, mohlo by se klidně přehlédnout. Oddělala jsem kryt a zjistila, že to, co svítí je kniha. Vzala jsem si ji do rukou a ucítila na prstech pravou hrbolatou kůži. Nikde jsem ale neviděla autora a název.
Najednou jsem uslyšela divný zvuk a zabouchnutí. Se zděšením jsem zjistila, že mi někdo z rodičů musel zavřít dveře z půdy, zkusila jsem je otevřít, ale marně, jelikož to šlo pouze z druhé strany. První den v novém domě a já už mám zase smůlu...
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Bella-Kejtý<3 Bella-Kejtý<3 | Web | 8. july 2013 at 9:14 | React

Píšeš nádherně :) Je to moc krásné :)

2 Lenča Lenča | Web | 8. july 2013 at 9:27 | React

Já jsem ti ještě nenapsala komentář? Asi jsem ho psala jen v hlavě :DD A stejně už jsem ti říkala, že se mi to líbí :) Jsem zvědavá, co se bude dít dál ;)

3 N. N. | Web | 8. july 2013 at 20:49 | React

Sice je to jméno trochu zvláštní, ale mně se líbí :) Je těžký vymýšlet taková, aby trochu dávala smysl a aby to nebylo několik vět.

Ah, to je nádherný! Líbí se mi to o moc víc než ta povídka, co jsi psala dřív. Je to takový kouzelnější. :)
Na jejím místě bych skákala radostí, dostat černý klavír. Vlastně jsem na tom jednou byla podobně - měla jsem nový pokoj a v něm na mě čekal můj půjčený, hnědý Petrof. Ale černý bych brala. :D
Opravdu krásně jsi to napsala, jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál :)

4 Lucy Lucy | Web | 10. july 2013 at 12:27 | React

To jsi vymyslela sama..? Jestli ano, tak máš opravu talent.. Taky jsem kdysi takové příběhy psala, ale ně tak dobře:)
Jinak hezký blog! ;)

5 Venny. Venny. | Web | 10. july 2013 at 12:35 | React

Když jsem si přečtla to "Wendy".. vzpomněla jsem si na Petra Pana, no nic jdu číst dál:D:)..
To je krásný:') miluju příběhy tohoto typu, jen doufám, že se z té půdy dostane! :D).. určitě si přečtu pokračování:3 jinak hezký blog:)

6 H. H. | Web | 10. july 2013 at 13:38 | React

[5]: Taky jsem si z nějakého důvodu vzpomněla na tu Wendy z Petra Pana! :D
Každopádně  jsem zvědavá,  jak to všechno dopadne a co bude v té knížce! :)

7 Eliza Eliza | Web | 11. july 2013 at 14:32 | React

Pane jo, je to opravdu moc hezky napsané. Už se nemohu dočkat dalšího dílu. Jsem rozhodně tvůj čtenář! :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement