Odvrácená tvář - 1. část -Černá dívka

24. february 2013 at 18:49 | Lour |  Má říše fantazie
Ahoj! :)
Tak dneska jsem se nudila a už dlouho jsem si zase chtěla napsat nějakou povídku a tak jsem psala, psala, až z toho vzniklo tohle. Nechci tady teď psát moc mojich kecíků, protože je to celkem dlouhé, atd... Takže krátké představení postav

Meggie - 16- ti letá brunetka s modrýma očima, chodí na soukromou školu. kde ji nikdo nemá rád, Má 7mi letou sestru Sophie
Madeline - Taktéž 16-ti letá, Nikdo ji neřekne jinak než Mad, studuje módní návrhářství, blondýnka s čokoládově hnědýma očima

A teď klikněte na celý článek :D :) Doufám, že se vám 1. část povídky bude líbit, napíšete mi komentář a něco mi i vytknete ;)


1. část - Černá dívka

Otevřela jsem hlavní dveře a čekala, že na mě někdo zavolá, nebo udělá cokoliv, jen abych tam nešla. Tam, do toho blázince, kam musím chodit každý rok - Soukromá škola. Již od malička jsem ji nenáviděla. Sobecké děti, které měly všechno a myslely si o sobě, že jsou na světě jen oni sami a mi, jako malé holce, která neměla moc peněz, ale přesto chodila na soukromku, ubližovaly, šikanovaly a dělaly si z ní tu nejzábavnější pouťovou atrakci. Každým dnem jsem u sebe v pokoji pod peřinou brečela, ale nikdy jsem se s tímto trápením nikomu nesvěřila. Byly jen dvě věci, které mne držely nad vodou. Víra a Madeline, které se neřeklo jinak než Mad. Vždycky jsem věřila, že se vše otočí a všude bude spravedlnost. Teď si uvědomuji, jak jsem byla naivní. A Mad? To je ten nejlepší člověk na světě. Znám ji od školky, ale poté si nemohla dovolit soukromou školu a tak šla na státní a poté na střední, kde studuje módní návrhářství. Vídáme se každý den po škole.
Zamrkala jsem rychle očima, aby se mi nespustily slzy a vykročila jsem ven. Do mého těla narazil velký poryv větru, že jsem musela o malý krůček zase ustoupit dozadu. Vytáhla jsem z bundy hnědé pletené rukavice, které mi minulý rok upletla babička, a nasadila si je. Cestou do školy jsem se loudala a kopala do sněhu, který pokrýval celé město, jako kdyby bylo nastříkané šlehačkou. Při pomyšlení na jídlo mi zakručelo v břichu. Vzpomněla jsem si, že jsem se vlastně nestihla ani nasnídat. Přidala jsem do kroku, abych si stihla ještě něco koupit ve školním bufetu. Do školy přijdu o půl osmé, což znamená, že mám ještě mnoho času. Zašla jsem si do skříňky pro učebnice a potom se vydala do bufetu, kde byli jen tři lidi - Paní Wlingerová jako prodavačka a nějaký pár, který se líbal nad šálkem čaje. Při pohledu na ně mne píchlo u srdce. Tak moc jim závidím, že si k sobě našli cestu a jsou spolu. Je to tak krásné vidět dva lidi, kteří se milujou. Kluk a holka se od sebe odtáhli a podívali se na mě.
"Hrabe ti? Nečum na nás!" Zařval kluk a dívka se zasmála. Do háje! Přistihli mě, jak se na ně nestydatě dívám. Otočila jsem se na patě a rudá jako rajče zamířila rovnou k pultu.
"Dobrý den." Pozdravila jsem slušně.
" Ach, dobrý Meggie." usmála se na mě paní Wlingerová lítostivým pohledem a pokračovala "Copak si dáš? Něco k pití nebo na jídlo, či nějakou sladkost na zub?" Rošťácky na mě mrkla. Miluju, když řekne tuto větu a zakončí to tím mrknutím.
" Dala bych si.. mm.. ten čokoládový donut, jednu jemně perlivou vodu a jahodové lízátko, prosím." Vždy, když si něco dávám ve školním bufetu, musím Mad koupit jahodové lízátko, je to její oblíbené. Zaplatila jsem a rychle prošla kolem znovu líbajícího se páru. Už jsem byla v polovině cesty do třídy, když se mi začalo strašně chtít na záchod. Zahnula jsem hned v první uličce a vešla do dveří, kde byla nakreslená postava ženy. Nikdy jsem v této uličce nebyla. Když jsem otevřela dveře, stála tam postava v černém. Usuzuji, že to je dívka v mém věku. Má na sobě černé silonky, černé šaty pod kolena a taktéž černé vlasy. Nikdy jsem netřídila lidi podle toho, jak vypadají, jak bych taky mohla, ale když jsem stála za ní, cítila jsem se... vystrašeně. Ví, že tady jsem, proč se neotočí a nerýpne si do mě, jako každý na této škole? První myšlenka, ať se otočí, se stala realitou, ale zbytek nic. Otočila se, ale ani se na mne nepodívala. Odkráčela dveřmi, kterýma jsem před chvíli vešla. Dveře se se zaskřípáním zavřely a můj pohled na nich stále visel. Z mého transu mě vysvobodil školní zvonek, který oznamoval, že začíná první hodina..

Zdroj obrázku: weheartit
 

2 people judged this article.

Comments

1 hafuckyou hafuckyou | Web | 24. february 2013 at 18:56 | React

Obrázek zajímavý a povídka ještě zajímavější. Ráda sem chodím;-)

2 Niky:) Niky:) | 24. february 2013 at 18:57 | React

Skvělý příběh! Podle mého názoru, se na tom nedá nic vytknout.
"Nejde říct nic jiného, než obivuhodné 'Áááh'" :) :D
Už teď se těším na další část :).

3 Ley Ley | Web | 24. february 2013 at 18:58 | React

Tak to je zajímavé. :) WAU :) Těšíms e na další :))

4 Petrin Autumn Petrin Autumn | Web | 24. february 2013 at 19:17 | React

Super a zaujimavý príbeh :) inak užasny design:o

5 Adele. ▲ Adele. ▲ | Web | 25. february 2013 at 16:32 | React

Super příběh! :O Těším se na další část! (y)! Jinak máš pěknej desing (dělala jsi ho ty? :O:D)

6 Adele & Madeline Adele & Madeline | Web | 25. february 2013 at 17:51 | React

Krásnej blog:)

7 N. N. | Web | 25. february 2013 at 18:21 | React

Smekám, kámo.
Hej fakt, ještě nikdy jsem asi neviděla někoho, kdo by psal povídku, ve které je dost smysluplnej děj a bez chyb.
Je to nádherný! A úžasně se to čte, když tam nejsou ty chyby a tak, jak to dělají ostatní. Fakt, je to bomba! Jsem zvědavá na další díl:)

8 H. H. | Web | 25. february 2013 at 18:25 | React

Tak doufám, že si Meggie najde pak nějakou lásku :) strašně mě zaujal  tento příběh! :) Doufám, že budeš takhle psát častěji! :)

9 anonymkaobchudek anonymkaobchudek | Web | 25. february 2013 at 19:42 | React

Velmi zajímavý :)těším se na další :)

10 Camilla Camilla | Email | Web | 14. march 2013 at 16:03 | React

Kdy napíšeš další díl ???
Jsem napjatá...
Prej, že píšu dobře :D To tvoje je tak úžasný...Takže s chutí na pokračování ! :D

11 ChristinaD ChristinaD | Email | Web | 4. april 2013 at 17:40 | React

Tak tohle je... garniériozní, jak by řekla má kamarádka a perfektní blogerka BJ! :D Garniériozní znamená... perfektní, dokonalé, fantastické, něco v tom smyslu. :) Jsi skvělá! A ta povídka taky! :) Nech mne hádat - to děvče z toalet bude mrtvé... nebo nějak jinak... zvláštní, jiné, než ostatní studenti... a třeba bude mít nakonec Meg ráda! :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama