Ne moc povedená book challenge.. :)

7. march 2015 at 22:50 | Lour |  To, co se nikde nevešlo
👌

Ahoj,ahoj, ahoj!
Jak se máte? Dobře? To doufám! :) Jo, u mě to celkem jde. Nic nového, nic starého, prostě normálka. Ve škole pořád stejně moc učení, na které si nemůžu zvyknout. Ale půjde to. Do druháku projdu. :D Ne, zas tak strašné to není.

Zpět k článku. Byla jsem teď týden a půl nemocná, takže jsem nechodila do školy, což jsem si i pořádně užívala. Když jsem první den zůstala doma, tak jsem si říkala, jak budu číst a tak. No, nějak to nevyšlo, protože celý týden jsem měla pořád teploty a celé dny jsem prospala. Řeknu vám, tak dlouho už mi fakt blbě nebylo. Ale potom teploty klesly a blížil se mi den, kdy bych měla zase začít svůj stereotyp - vstát, umýt se, obléct, vypít kakao, nastoupit do vlaku, tam sledovat lidi, přijít do školy, učit se, koukat z okna, jít na oběd, dojít na nádraží, ve vlaku si číst, dojít domů, projet twitter, facebook, instagram, učit se, spát. A pořád to samé. Ale takhle, to jsem si mohla číst a když mi bylo už dobře, tak třeba zajít na procházku. Taky jsem si přeskládala knížky v knihovničce. Ale co jsem hlavně udělala, a dlouho plánovala, tak jsem si zkusila udělat 24 hodinou book challenge. A to je to, o čem Vám dnes chci povídat.
 

Jak začít?

3. january 2015 at 19:22 | Lour |  Zápisník té střelené

Je smutné, že poslední nadpis článku byl, že jsem zase začala být aktivní a teď se Vám ozývám po cca 5 měsících..

Ahoj!
Přiznám se, že mi to dělá celkem problém něco psát, protože vlastně ani nevím, co bych měla psát. To, co se u mě dělo, když jsem byla neaktivní? Nebo bych se snad měla začít omlouvat? A potom tu je i další možnost, že bych prostě dělala, že se nic nedělo. Ani jedna z vyjmenovaných možností mě nějak netáhne, takže co? Možná z každého něco. :)
Myslím, že uvnitř jsem pořád ta stejná Lour, jen jsem nastoupila na střední školu a každé ráno mám v uších sluchátka. Naprosto jsem se zbláznila do hudby. Pravdou je, že jsem i na základce dost často poslouchala písničky, ale teď jsem pokročila na vyšší level. :D A to nejen v množství naposlouchaných hodin, ale i v žánru. Pořád jsem věrná svým milovaným Beatles a celkově té staré rockové klasice, ale zkusila jsem začít poslouchat i "něco jiného".. Tím myslím, že jsem zkoušela zabruslit do nových žánrů, tak třeba Artic Monkey, které teď naprosto zbožňuji! Tak to nám wikipedie tvrdí, že je to indie rocková kapela - uznávám, pořád tam jsou ty prvky rocku. :D Zkusíme něco dál.. Radiohead! Jejich Karma Police jsem se hned musela naučit na klavír. Narazila jsem na ně díky Tumblru, na kterém poslední dobou trávím celkem dost času. :D Takže, co nám tady píše naše chytrá encyklopedie? Alternativní rocková skupina. No dobrá, i tam je rock, ale před ním stojí alternativní, takže se to počítá jako nějaký nově objevený žánr, co? :) Taky jsem začala více poslouchat Metallicu - možná i kvůli jedné osobě - Díky! ;), což je trash-metalová kapela! Takže jsem vám konečně dokázala, že jsem objevila i jiný žánr. :D

No a co se týče knih, tak tam jsem pořád stejná. Pořád u mě přebývají fantasy, sci-fi knihy. Teď sice hlavně čtu dívčí romány, ale v zimě to tak mám snad vždycky. Právě čtu Eleanor & Park /Rainbow Rowell/ a už mi tu na stole leží Papírová města /John Green/, které jsem dostala na Vánoce. Spolu s Papírovými městy jsem dostala i Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel /Jonas Jonasson/ a na toho se už taky dost těším! Mimochodem, s Novým rokem se nese i nová knižní challenge, takže jaký jste si dali letos cíl, že přečtete knížek? Můj je 50, snad to zvládnu, protože je to celkem náročné s tou školou, ale chci si přečíst už i nějaké knihy k maturitě, takže jo, snad to zvládnu! ;)


Možná bych Vás mohla trošku informovat, jak to teď bude s blogem. Já vlastně ani sama nevím. Když budu mít čas a chuť, tak zkusím přidat nějaký článek. Chci nadále pokračovat v recenzích a také chci zlepšit jejich kvalitu a tak nějak i styl. Předminulý článek byla filmová recenze, takže u těch platí to samé jako u těch knižních. A co s povídkami? Eh, zatím neplánuji pokračování, jaksi tomu nemůžu přijít na chuť. Nedávno jsem si to pročítala a vlastně ani nechápu, jak jsem to mohla zveřejnit. :D Ale když mě navštíví někdy paní Múza a bude mi chtít poradit, co mám udělat s těmi upíry, nebo s tou záhadnou knihou, nebudu se bránit. :) Celkově doufám, že to bude všechno zase takové, jako dřív.


Tento článek byl asi tak nějak o ničem, ale pomohlo mi to. Možná nevěříte, ale sednout si po těch několika měsících a začít jen tak psát není zrovna lehké. Teď, když dopisuji poslední věty článku vím, že v tom dalším už se můžu začít věnovat něčemu konkrétnějšímu - třeba nějaké recenzi? :) Uvidíme. Mi nezbývá, než se s vámi rozloučit. Vím, že je 3. ledna, ale i tak Vám chci popřát vše nejlepší do Nového roku, hodně zdraví a štěstí (jak originální ), plno splněných přání, co nejvíce dosažených cílů a ať máte kolem sebe lidi, které máte rádi a oni vás. Mějte se krásně a ať je Váš rok 2015 jedním z nejlepších.


S pozdravem
přebornice na hudební žánry Lour :)

Lour nám začala být zase aktivní.. ;)

2. july 2014 at 18:39 | Lour |  Zápisník té střelené
:DDD we know!
Krásný podvečer!

Doufám, že jste si užili dnešní den, když máme (skoro) všichni volno. Nicméně, po měsíci jsem uvážila, že bych mohla zase něco napsat na blog. Už oficiálně nejsem žákyní ZŠ. Je mi to líto, protože jsem základku prožila naprosto nejlépe, jak jsem mohla. Sice se mi bude více stýskat po učitelích, kuchařkách, dokonce i po řediteli, který si mě oblíbil. Moje třída nebyla ničím výjimečná, neměla žádný super kolektiv, ale co mohu stoprocentně říct, je to, že jsme se měli rádi, i když to tak někdy nevypadalo. Vždycky jsem záviděla béčku, že mají tak skvělý kolektiv, ale když k nám od nich přešla jejich spolužačka, tak mi řekla, že jsou sice super parta, ale neumějí přijímat nové lidi, což u nás nebyl žádný problém. A za to jsem na naší třídu hrdá. Jak jsem psala, základka byla skvělá, alespoň pro mě. Byla jsem díky ní v Londýně, snad milionkrát v Praze, navštívili nás cizinci a pobývali s námi týden, dostala jsem se několikrát do novin, do televize, pomáhala jsem těm, co to potřebovali, vyhráli jsme cenu Ď, bylo toho spousta... Bude se mi stýskat.

:)

Ale teď už přejdeme k něčemu jinému. Byla jsem zase v Praze a navštívila výstavu Tima Burtona! A bylo to naprosto úžasné. Fakt jsem z toho nadšená a určitě všem doporučuji navštívit, protože to stojí za to. Ale musíte si to projít v klidu, celá třída spěchala a já jediná s kamarádkou jsme si to pořádně prošly. (No, taky nás hledali :D ) Burtonovy filmy miluju a nedám na ně dopustit, možná už i kvůli toho, že ve většině hraje Johny Depp. :D A samozřejmě jsme se "zastavili" v Palladiu a něco nakoupili. Konečně mám brýle, které jsem chtěla. Strašně se mi líbí ten tvar a většinou mi nesluší, ale stal se zázrak a dokonce mi i slušely! A samozřejmě jsem si zašla zase do Starbucks, jejich kafe zbožňuji. Potom jsme navštívili Lush, kde to zase úžasně vonělo,aah.. Byl to super výlet a ještě jednou - Určitě navštivte tu výstavu! :)
 


I am DIVEGRENT!

4. may 2014 at 15:36 | Lour |  Filmové recenze

Přeji krásné Divergentní odpoledne!

Možná jste si všimli, že já recenze na filmy nepíšu, i když, mohla bych začít, co? No, raději zůstanu pouze u knížek. Ale dneska chci udělat výjimku a napsat recenzi na velmi očekávaný film Divergent (Divergence). Na filmu jsem byla ve čtvrtek, takže na premiéře a přiznám se, že jsem netušila, jak dlouho to bude trvat. Takže jsme šly s kamarádkami hned v ten první čas a to v 17.40 a počítejte s tím, že to bude trvat nějak 2 a půl hodiny. Ani jedna z nás to netušila, takže naše mamky už strachovaly v 8 hodin, že se jim neozýváme a co se s námi stalo. :D Opravdu to trvalo celkem dlouho, ale upřímně, mi by nevadilo, kdyby to trvalo i dýl.

První věci, které jsem se hodně, ale hodně bála, byli herci. Tedy především Four, kterého hraje Theo James. A myslím, že nejsem jediná. Podle mě si všichni představovali 4 mladšího, protože přeci jen v knize je napsáno, že mu je 18 nebo 19, teď si nejsem jistá. No a Theo mi prostě přišel starší a celkově jsem si Tobiase představovala jinak. No a potom je tady Trisin bratr Caleb a právě jeho ztvárnil Ansel Elgort, kterého uvidíme i ve filmu Hvězdy nám nepřály jako Augustuse. Tohohle herce já prostě nemusím, což je asi můj problém. V Divergenci mi to zas až tak moc nevadilo , protože se tam ocitl jen párkrát, ale u TFiOS hraje hlavní roli, takže netuším, co budu dělat. :D Ale zpět k tomu, co jsem chtěla říct. Pokud jste nebyli spokojeni s výběrem postav, tak na to úplně zapomeňte, protože celkově je to dohromady naprosto úžasné! Tris a Four se k sobě strašně hodí, Christina, ačkoli jsem se velmi divila, jako černoška je úžasná a Jeanin? Podle mě to byl super výběr, protože taková Jeanin měla přesně být, teda v mojích představách taková byla. Ten střih vlasů, její držená těla, pohledy, prostě super. Tady je vidět, že Kate Winslet tuto postavu zahrála skvěle, protože jsem začala skoro přes celé kino nadávat. A to si nedělám srandu, po tomhle filmu už asi se mnou nikdo nebude chtít do kina. ;)
Ačkoli jsem si řekla, že tento film nechci srovnávat s knížkou, protože vím, že bych byla poměrně kritická, tak jsem se vůbec nemusela obávat, jelikož, ač je to pro mě překvapivé, se film většinou držel knižní předlohy. Ano, bylo tam pár změn, jako například, když bral Čtyřka Tris do svoji krajiny strachu, tak ve filmu seděli oba v "magickém" křesle, ale každý přeci ví, že byli v místnosti! :D Nebo mi tam také chyběl vztah Christiny a Willa. A nebo když hráli svoji slavnou hru o vlajku, tak v knížce byla vlajka od Ericova týmu na stromě, ale filmu byla na mrakodrapu. Ale myslím, že to jsou poměrně malé věci, až na tu věc s Christinou a Willem. -.- Takže potlesk pro tvůrce za to, že celkem brali ohled na ty, co četli knížku a ví přesně, jak to bylo. :D

Soundtrack. Tak ten byl! Úžasné, opravdu. Já jsem milovník tajemných skladeb, nebo takových těch typu, že se bude něco dít, něco velkého, dobrá, netuším jak to vysvětlit, pusťte si skladbu Requiem for a Dream a možná pochopíte, no a právě takové tam byly. Při první písničce jsem si toho všimla a po celou dobu filmu jsem si všechny skladby užívala. Scénám to dodávalo to NĚCO, co je tímto dělalo ještě lepší. Třeba scéna, kdy Tris "letí" z mrakodrapu. Celou tu dobu jsem to s ní prožívala, myslela na to, jak by se mi už dávno zvedal žaludek, ale na druhou stranu jsem to chtěla prožít taky. Jedna z nejlepších scén. Takže za mě palec nahoru!

A jaké byly mé první dojmy po skončení? Proč to ještě nejde stáhnout? Já to chci vidět znovu! Hned!
Abych to celkově uzavřela. Film byl naprosto skvělý. Celou dobu mi připadalo, jako bych byla součástí celého toho děje, tak moc mě to pohltilo. S postavami jsem brečela a smála se. Mé kamarádky musely být ze mě na prášky, protože jsem si tam pro sebe povídala, že to tak ale nebylo, nebo že ta Jeanin je ale potvora, že ji nenávidím, nebo jsem začala pokřikovat - "No tak Tris! Skoč! To dáš!" To už se po mně natahovala Adélka po mé pravici aby mi zadržela pusu. :D No, snad to nikomu nějak moc nevadilo. Na Divergenci bych šla klidně hned znovu, ale počkám si teda až to bude na stáhnutí. No, nějak už nevím, co bych vám k tomu řekla. Doufám, že jste poznali z článku, jak moc se mi to líbilo a že si na to určitě musíte zajít! A víte, jak ráda si vytvářím hodnocení, ale protože tady nemůžu dát moje knížky, takže použiju znak znaky, kde jsou spojené části obálek od 1., 2. i 3. dílu této triologie. A já nemůžu dát jinak než 5 z 5! :D


No a protože všichni máme rádi ankety, tak pod článkem zahlasujte, ve které frakci by jste chtěli být, nebo do které si myslíte, že by jste byli zařazeni.
Včera jsem narazila na svůj minulý blog a hádejte, co jsem objevila! Recenzi na knížku Divergence. Přiznám se, že to je příšerné. :D No, to je jedno, já už raději budu končit, protože ten článek bude dlouhý, jak... no, nevím. :D Už tak je to celkem dlouhé, takže gratuluji těm, co to celé dočetli. :) Mějte se tedy krásně a ahoj! :)

S pozdravem Vaše
Divergentní Lour

Where to go next